zobrazit:

Universal Audio Plug-iny UAD-2 - simulace magnetofonů...

Testovaný nástroj(e): 

„Ty, je to UAD fakt tak dobrý, nebo je to zase jen nějaká mediální bublina?“ přesně takhle se mě zeptal nedávno v telefonu můj kamarád, který nahrává a tvoří muziku na PC... A to je vlastně klíčová otázka dnešního testu, pro kterou bychom měli najít co nejobjektivnější a fakty nejpodloženější odpověď.

UAD dnes již ve verzi 2 se v nahrávacích studiích stal hitem a spousta renomovaných jmen v zahraničí i u nás je spojována s vlastnictvím a používáním těchto plug-inů.

Tento test nepřichází jistě jako jeden z prvních, firma nedávno představila novinku - Apollo - zvukovou a akcelerační kartu s plug-iny v jednom. Viděl bych v tom spíše výhodu. „Plugy“ používám více než čtyři měsíce a opravdu aktivně. V konkrétních studiových projektech... Nejde o test, kdy přijde balík a do měsíce musím najít nějaký ten den na otestování a napsání.

Kolegové ze studií mi dají za pravdu, jak to s plug-iny bývá. Používání provází nadšení a pocit revolučních změn ve zvuku, a posléze bývají odstaveny. Jen opravdu několik málo „přežije“.

UAD-2 je soubor softwarových plug-inů simulující nejrůznější proslulé analogové mašinky ze známých nahrávek. Pracují pouze s akceleračními kartami (interní PCI Express pro PC nebo externí přes FireWire (model Satellite) pro Mac. Jsou podle výkonnosti rozděleny na Solo (jeden procesor), Duo (dva procesory) a Quad (čtyři procesory). Podpora formátů VST, AU a RTAS a OS Windows XP, Vista, 7 (pro PC) nebo Mac.

Celý „krám“ věci tkví ve výpočtech simulací, které probíhají na akcelerační kartě a nezatěžují procesor počítače. Dovolím si vynechat různé historické a technické údaje o lidech a simulovaných přístrojích. V případě potřeby „prosurfujte“ web Universal Audio nebo „zagoogleujte“.

V nabídce je celkem asi padesát dva plug-inů (tolik jsem jich u sebe napočítal). Zabývat se všemi, není snad ani možné. Některé považuje výrobce za vlajkové lodi a na úvodní stránce webu jsou označeny jako Top-Selling Plug-ins, stojí si cenově nejvýš a „spapají“ nejvíc výkonu akcelerační karty, dá se tedy předpokládat, že simulační algoritmy nebudou jednoduché. Patří sem simulace dvou studiových magnetofonů: legendární 24stopý Studer A800 a mix-masteringový Ampex ATR-102 ... dále reverb Lexicon 224, pasivní ekvalizér Manley Massive Passive EQ, Voice of God od Little Labs a další, například simulace páskových delayů, Vitalizer od SPL apod.

Rozhodl jsem se pojmout test nezvykle a spíše prakticky. Představím zejména ty plug-iny, které používám, které mě zaujaly a ke kterým můžu říct něco víc, než co který knoflík ovládá a jak vypadají. To se bez problémů dozvíte na firemních stránkách, včetně videoukázek.

Simulace magnetofonů

Co se týče simulace magnetofonů, tak testy a komentáře, co jsem kdy četl, se vždy zabývaly Studerem A800. Přiznám se, byl to hlavní důvod, proč jsem se o UAD začal zajímat. Nakonec to dopadlo malinko jinak. Firma představila svoji druhou magnetofonovou simulaci Ampex ATR-102, na kterou jsem použil pětisetdolarový „voucher“ (poukaz na bezplatný nákup přibalený k většině setů UAD).

Obě simulace magnetofonů jsou si velmi podobné. Hlavní rozdíly jejich hardwarových vzorů - 24stopý dvoupalec a zpravidla dvoustopý mixovací čtvrtpalec - rozdílem přestávají být, neboť je vždy nasadíme na jednu stopu či skupinu v projektu našeho DAW.

Ampex ATR-102

Na monitoru se nám krásně roztočí dvě cívky imaginárního pásu, což by možná už samo o sobě někomu stačilo na notnou dávku „placebo efektu“. Nicméně - pojďme reálně.

Příjemně udělané přepínání On/Off - Bypass u všech plug-inů od UAD. Například v Cubase je třeba vypínat modrým tlačítkem plug-in celý, což způsobí vždy časovou prodlevu. A právě bezprostřední porovnání bez časového výpadku je velmi důležité pro objektivní porovnání poslechu „s“ a „bez“.

Z funkcí si můžeme jmenovat dva oranžové VU metry, ovládání vstupní a výstupní hlasitosti, Link a Unlink, které nám oba kanály spárují nebo umožní fungovat každému samostatně, přepínač On/Off - Bypass, otočný přepínač rychlosti posuvu pásu, který má hodnoty 3,75; 7,5; 15 a 30 IPS (inches per second, tj. palců za sekundu), režimy poslechu - Sync (simulace záznamu a poslechu přes nahrávací hlavu), Input (přímý poslech vstupního signálu bez průchodu simulací, funkční jsou pouze vstupní a výstupní citlivost), Repro (simulace záznamu nahrávací hlavou a poslech přes reprodukční hlavu) a Thru (režim identický s průchodem signálu jako v režimu bypass, pouze zůstanou svítit a ukazovat VU metry), přepínání typů pásu, šířky hlav (na originálu jsou tyto vyměnitelné a dají se použít pásy šířek čtvrt a půl palce a jeden palec) a jejich citlivostní kalibrace.

ATR-102 umí další (oproti originálu i doplněné) funkce - přidat do zvuku šum a brum (Hiss & Hum), kolísání otáček a „třepotání“ pásu - Wow & Flutter, tape stereo delay (pouze jedno „slapback“opakování nastavitelné pro každý kanál až do délky zpoždění jedna sekunda), tónový generátor pro nastavení manuální kalibrace (či vašeho poslechu), má tlačítko pro automatickou kalibraci, přepínaní modu amerického a evropského kalibračního modu Emphasis EQ, kalibrační potenciometry výšek a basů pro záznam a reprodukci, nastavení biasu, nastavení přeslechu mezi kanály - Cross Talk, je toho skutečně hodně.

Ale pojďme si konečně říct, co nám to dělá se zvukem. Vycházím ze základního (defaultního) nastavení, které aktivuje zařazení plug-inu, ať již na mono nástroj ve stopě či na stereo mix ve stereo stopě. Při aktivaci na stopě mixu se zvuk projasní na vyšších středech a výškách - přibude mu jistá presenční čitelnost, jejíž frekvence se posouvá v závislosti na zvolené rychlosti posuvu pásu. Čím je tato rychlost nižší, tím se prezenční pásmo posouvá dolů, a naopak, při rychlosti 30 IPS je zvuk jakoby skoro nezměněn (doporučeno například na klasickou hudbu), nejlépe se pro běžné použití jeví rychlost 15 IPS, ta je i na originálním magnetofonu nejvíc oblíbená a doporučovaná (zejména na rock, pop, akustickou hudbu atd.) Zároveň zvuk získá (zejména právě při 15 IPS) jistou energii v basech a taktéž zmizí trochu „krabicových“ frekvencí kolem 400 Hz, celkově působí jakoby víc hi-fi dojmem.

Tyhle atributy „přibarvení“ můžeme přímo ovládat, pohneme-li kalibračními korekcemi Repro LF a Repro HF, v tu chvíli nám kontrolka u tlačítka Auto Cal On začne svítit červeně (do té doby byla zelená), systém nám tím dává najevo, že jsme zasáhli do automatického nastavení kalibrace. Pokud se při ladění korekcí dostaneme do slepé uličky a chceme začít znovu, stačí kliknout na tlačítko Auto Call On, kontrolka začne svítit zeleně a potenciometry se vrátí do výchozí polohy.

Zvuk můžeme samozřejmě výrazněji ovlivnit i nastavením vstupní a výstupní citlivosti, kdy při zvýšení úrovně vstupu získává nástroj či mix příjemně měkkou kompresi, která může postupně přecházet až do analogové saturace a přebuzení. Pokud byste chtěli například vyrobit podobný efekt jako třeba v Again od Lennyho Kravitze, vybudíte více vstup, aby nahrávka při úderech kopáku mírně saturovala, zařadíte krátký delay a máte to tam.

Při nasazení na nástroje můžete taktéž úspěšně ovlivňovat čitelnost a barvu, například u zkreslených kytar můžete V ručičky VU metru zvýšením vstupu v podstatě „opřít doprava“, zvuk získá presenci a novou saturaci, která může nástroj a následně mix udělat zajímavějším. Když to samé uděláte v o něco menší míře u baskytary, její tón se stane „tlustším“ a „chlupatějším“ a má tendenci se lépe prosadit v mixáži.

Pokud chceme opravdu reálné porovnání s režimem bypass, tj. bez efektů, nesmíme zapomínat při vybuzení vstupu na současné ubrání výstupu (pokud nechceme signál ve stopě přímo zesílit), pouze při stejné hlasitosti slyšíme reálně, co nám simulace se zvukem dělá.

U zpěvu a čistějších signálů musíme se saturací zacházet opatrněji, pokud není slyšitelné nabuzení signálu přímo naším záměrem. I opatrný zásah do kalibračních kmitočtů, například přidání Repro HF na stereo skupině akustických kytar zvýší jejich brilanci a čitelnost v mixu. Samozřejmě můžeme zkoušet točit, kroutit a nastavovat vše, co je možné - od kalibrace korekcí, přes typy hlav a pásů až po kolísání otáček a přidání šumu. Některé tovární presety, kde je zařazeno kolísání s cukáním pásu (Wow & Flutter) v kombinaci s delayem zní sice trošku „crazy“, ale na druhou stranu tak zajímavě, že jsem už přemýšlel, kde tento efekt použít :-)

Myslím, že tahle simulace magnetofonu, které v tomto testu opravdu záměrně věnuji, dle mého oprávněně, nejvíc prostoru, nám skýtá skutečně dostatek možností, jak nahrávky přibarvit a vylepšit. Jen takový bonbónek na závěr: Při otočení potenciometru Bias doleva, kdy se zvuk začne trhat až ztrácet, se mi okamžitě vybavilo jedno zmařené nahrávání z dětství (tuším, že jednoho televizního pořadu Ivana Mládka) na naši stařičkou Teslu B4, takhle přesně zněla nahrávka, když se nám jednou magnetofon porouchal. Takže simulace chování hlav a pásu je opravdu věrná! :-)

Universal Audio k nám vysílají jasný signál - Studer je jen na stopy, Ampex je jen na mix a master! Samozřejmě chtějí, abyste si plug-iny koupili oba (každý nyní stojí 299 dolarů). Nicméně vyzkoušejte a názor si udělujete sami, já v současné době používám pouze Ampex, tím ovšem neříkám, že si do budoucna Studer nepořídím.

Přístě se podíváme na další plug-iny a taky zbude místo na pár dobrých rad na závěr.

Vítězslav Křívánek

Co si myslí o plug-inech UAD-2 Juraj Kupec

(gitara, hudobná produkcia, zvuková réžia, aranžmá, skladateľstvo)

Začal som si pohrávať s myšlienkou, že si zadovážim akceleračnú DSP kartu UAD-2 do svôjho nahrávacieho štúdia, aby som konečne zistil, či naozaj táto karta dokáže vernejšie emulovať známe hardwarové mašinky.

A musím len potvrdiť, že áno! UAD-2 je, aspoň teda pre mňa, najďalej, čo sa týka kvality simulácie. Určite mi dáte za pravdu, že každý zvukový režisér, producent alebo hudobník túži mať vo svojej výbave čo najviac hardwarových mašiniek, a podľa možnosti čo najviac lampových. Ale ako dobre všetci vieme, nie je to vôbec jednoduché, nakoľko sú tieto rôzne pre-ampy, kompresory, limitéry, ekvalizéry atď. veľmi drahé. Preto sa vo svete viacej firiem rozhodlo ich skúsiť nasimulovať pomocou plug-inov a tak sa dostať na trh.

V priebehu asi pätnástich rokov som vyskúšal veľké množstvo plug-inov a pracovl s nimi, a verte mi, nebola to vôbec prechádzka po ružovej záhrade, každý jeden plug-in som musel - ale hlavne chcel - otestovať, spoznávať ho, potom ich triediť a rozhodnúť sa, s ktorými budem ďalej pracovať, lebo mať zasypaný počítač plug-iny tiež nie je žiadna výhra, ale to určite dobre poznáte. Aj tak som mal v tom hokej.

Kvalita plug-inov a zvukových kariet rástla veľmi rýchlo, neustále prebiehali zmeny, prichádzali nové a nové, ktoré sa nedali ignorovať za to, že už som bol zvyknutý na predošlé, proste túžba po čo najvernejšom teplom zvuku v digitálnom prostredí je u mňa veľká, zvlášť ked som bol zvyknutý nahrávať v štúdiu na 24stopý pás.

Najprv ma zaujali recenzie na UAD-2, ktoré som čoraz častejšie začal vyhladávať, a bolo mi jasné, že je to len otázka času, kedy si túto kartu zadovážim. Mal som už vybudovanú celkom slušnú základňu plug-inov od Waves, IK Multimedia, Softube, Nomad Factory, Sonnox, používal som DSP kartu od TC Electronic. No a prišiel deň D, kedy som namontoval svoju novú UAD-2 QUAD kartu do svojho PC, a bolo zrazu všetko inak.

Prvú pecku som dostal, keď som zavesil na master v jednej rozmixovanej skladbe EQ Pultec, aby som ho porovnal s Pultecom od IK Multimedia. Hodnoty som samozrejme nastavil na obidvoch EQ na rovnako, ale ako prvý som nechal zapnutý Pultec od IKM. Urobil som si pomerne krátku posluchovú slučku danej nahrávky, aby som sa mohol lepšie sústrediť na jemné zmeny, ktoré som očakával pri prepnutí na nový EQ Pultec od UAD. Musím s radosťou priznať, že sa nejednalo o jemné zmeny, ako som bol zvyknutý pri iných plug-inoch, ale ten rozdiel bol markantný! Pri tých istých parametroch sa mi zvuk nahrávky rozsvietil, ztučnel, ale hlavne zkonkrétnil, čo spôsobilo, že nahrávka znela oveľa bližšie k nosu, určite viete, o čom hovorím. Zrazu som si uvedomil, že to bol len pomerne jednoduchý, ale u mňa velmi oblúbený EQ Pultec. Čo sa bude diať, keď začnem testovať vážnejšie mašinky?

A veru sa aj dialo, každý jeden plug-in ma dostal na sto percent, ani u jedného si nedovolím tvrdiť, že je slabší, alebo že je len do počtu, čo sa o plug-inoch od iných renomovaných firiem nedá povedať . Opakujem: dynamika, čistota, konkrétnosť, tučnota, teplo, proste pri týchto plug-inoch, keď krútite z gombíkmi, tak sa naozaj zo zvukom niečo deje, tak ako sme zvyknutý pri hardwarových mašinkách. Je jasné, že zatiaľ sa ten plný, tučný zvuk analogových mašiniek len tak v digitálnom prostredí nahradiť nedá, ale tu sa to podarilo... ku klasickým analógovým zariadeniam, ktoré sa už nedajú ani len tak ľahko zohnať: Roland Space Echo RE-201, Reverb EMT 250, Lexicon 224, Studer A 800 atď.

Osobne sa z UAD-2 veľmi teším a myslím si, že nie som sám. Určite ste už čítali podobné názory, ale to len potvrdzuje, čo som vám tu napísal. Takže smelo do testovania, a prajem vám veľa vzrušujúcich chvíľ, keď budete môcť prostredníctvom plug-inov od Universal Audio cestovať v čase, a to hlavne smerom do čias analógovej technológie.

Ceny UAD-2 se pohybují od 8990 Kč za UAD-2 Solo až po 119 990 Kč za UAD-2 Quad Omni v6.

Autor: 
Juraj Kupec