zobrazit:

Tech 21 SansAmp PSA 2.0 - moderní, univerzální, analogový emulátor lampového zesilovače a overdrive

Tech 21 SansAmp PSA 2.0 je moderní, univerzální, analogový emulátor lampového zesilovače a overdrive. Ručně vyráběný v USA z nejkvalitnějších komponent. Přestože jsou hlavní obvody analogové, jejich nastavování je programovatelné a ukládá se do 126 pamětí. Cena je 14 000Kč.

 

Andrew Barta (zakladatel americké firmy Tech 21) postavil první analogový tube emulátor v roce 1989. O třicet let později firma uvedla na trh SansAmp PSA 2.0.

SansAmp PSA 1 byl představen v roce 1993 v rackovém provedení, následoval model SansAmp PSA 1.1, taktéž do racku. Přístroje se rychle uchytily v nejlepších světových hudebních studiích, bylo na ně nahráno tisíce slavných skladeb a soundtracků k filmům. Používá je řada slavných muzikantů: Geddy Lee, Richie Kotzen, Sting, Paul Landers (Rammstein), Steve Harris (Iron Maiden) a další. Čím si SansAmp získal takové renomé? Především zvukem a jednoduchostí.

Na rozdíl od svého rackového předchůdce číslo 1 a 1.1 je PSA 2.0 „malinká krabička“. Je vlastně kapesní, vejde se do vnitřní kapsy u džínové bundy (i se zdrojem), do kapes na kytarových obalech by se jich vešlo hned několik. Přesto si uchovává zvuk rackového předchůdce. Dokonce verzi 1 překonává tím, že je to již zcela samostatné zařízení, SansAMp 1 bylo potřeba ovládat rukou nebo externím MIDI pedálem.

 

O čem je tu vlastně řeč?

SansAmp 2.0 je „zjednodušeně“ emulace lampového zesilovače (no jooo, takových tu je, chce se říct). V čem je SansAmp jiný? Zásadně ve všem! Není to simulace nějakého konkrétního lampového zesilovače, ale emulace „obecného“ lampového zvuku s velmi širokým rozsahem nastavení, ale bez lamp a v miniprovedení. A je to analog!

Malá (nepatrně delší) odbočka. Kytaristé jsou většinou „hledači“. Hledají ten svůj správný a hezký zvuk. Postupně střídají kytary, komba, zesilovače, krabičky, multiefekty, modelery, a tak stále dokola. Tyhle věci průběžně kupují, pak zase prodávají a zase kupují. Přecházejí ze značky na značku a vedou o těch svých věcičkách pak u piva diskuze. Znám to sám velmi dobře. Co vlastně od svého hardwaru (jako kytaristé) chceme? I když zvuk elektrické kytary může být velmi různý, obecně chceme, aby: byl zvuk konkrétní, energický, prosadil se v kapele i v nahrávce, aby to mělo tzv. „šťávu“, a hlavně, aby nás ten zvuk bavil a příjemně se nám hrálo. Co nechceme? Nechceme zvuk bez dynamiky, neprosazující se, nudný, plochý, rozplizlý. V praxi to pak vypadá tak, že než si pořídíme to, co nám vyhovuje, utratíme za to spoustu peněz.

A co ten výsledný zvuk všechno ovlivňuje? Všechno! Kytara, snímače, struny, aparát, krabičky, ruce a hlava! Naše hlava je to, co nám říká, že tenhle zvuk je v pořádku a tamten už ne. U míchání vlastního zvuku je potřeba zapojit hlavu. Teď vynechám kytaru, styl muziky a umění hráče. Základem dobrého kytarového zvuku je nějaké zařízení, které dobře zní nezávisle na všech těch ostatních věcech. Nějaký ten nejnižší základ. A to je určitě lampový zesilovač, který když je navržen dobře, umí čistý zvuk, trochu zkreslený, zkreslený hodně a všechno mezi tím. Hm... jenže za takový opravdický, univerzální, lampový zesilovač kytarista zaplatí takový ranec, že to pak bude deset let splácet. Takže zapojme hlavu i jinak. Když vím, že nejsem milionář a chci dobrý zvuk, musím si poradit. SansAmp 2.0 by mohl být ten základ. A k tomu budu potřebovat svou kytaru, nějaký ten delay, chorus, výkonový zesilovač, který bude ten „můj“ zvuk dobře reprodukovat, a reprobox nebo kombo. A hle, najednou se dostáváme na úplně jinou cenu. Bingo! O tohle se tady hraje, za akceptovatelnou cenu mít co nejlepší zvuk.

SansAmp 2.0 je takové základní zařízení s opravdu širokým záběrem zvuků (tuhle frázi jsme slyšeli taky již mnohokrát). Ale tady je to jinak. Je to zvuk, který SansAmp sám vyrábí, produkuje, není to kopie čehosi. Důkaz toho, že to Andrew Barta dobře umí, je (kromě toho, kdo všechno na to hraje), že byl oceněn v roce 2017 a dostal se do síně slávy časopisu Guitar Player.

 

 

SansAmp PSA 2.0

Zpět k tomu základu. Koupím si lampový zesilovač, a za půl roku zjistím, že mi to úplně nevyhovuje, zkresluje to málo, nebo moc... nebo je to moc velké a těžké, prostě se mi to najednou nezdá a mám problém, co s tím (a nastává nekonečná smyčka „prodej - koupě“).

SansAmp 2.0 není problém, SansAmp je řešení problému. Máme tady velmi zdařilou emulaci chování obecného lampového zesilovače, v miniprovedení a za sice vyšší, ale stále přijatelnou cenu. Umí to zvuk ostrý, konkrétní i kulatý a jemný (to konkrétní myslím opravdu konkrétní, ne jako modelingy - u moderního digitálního modelingu je konkrétní zvuk s dynamikou jen zbožné přání). SansAmp se chová jako lampa, umí to zvuk velmi zkreslený i málo zkreslený, navíc v několika zvukových texturách. Pokusím se to popsat.

 

Zvuk

Jak to hraje? Tak, jak si to nastavíte (no vida, nebylo to tak náročné na popis :-)). Ono to tak opravdu je. Na takovouhle věcičku jsem ještě nikdy nehrál. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, o co tady jde, protože mně zmátlo to digitální ovládání. Potenciometry jsou MIDI ovladače, které jsou nadřazeny analogovým obvodům. Ptal jsem se odborníků, zda je tohle možné, a prý je to zcela běžné, normální a na analogový zvuk to nebude mít žádný negativní vliv. Jsou to oddělené věci. OK.

 

 

Nastavuji SansAmp tak, aby bylo všechno uprostřed (což je takové obecné doporučení, když se zkouší něco nového). Všechno je doprostřed a zvuk je tzv. čistý. Zajímavé. Protože když vezmete klasický overdrive a dáte to „doprostřed“, docela to zkresluje. Tady ne, střed je neutrál. Vrátím se ke slovu „všechno“. Máme tady potenciometry: vstupní Gain, pak následují Buzz, Punch, Crunch, Drive. Následují korekce Low a High, výstupní Level a Trim. Tohle všechno uprostřed. Ten čistý zvuk, je čistý jako u lampového zesilovače, tedy ta čistota závisí na kytaře, když do toho pustím silné humbuckery, lehounce, ale opravdu lehounce to zkresluje, a když do toho pustím slabší singlové snímače ze Strata, tak je to zcela čisté.

 

Emulátor reproboxu

Zapomněl jsem zmínit, že SansAmp 2.0 umí i emulátor reproboxu, ten budu v testu používat a celé to budu (záměrně) používat v domácích podmínkách. Emulace reproboxu je nastavena tak, jako kdyby velká bedna 4x 12” byla snímána více mikrofony, má to plný a hutný zvuk.

Zapíná se zmáčknutím malého tlačítka s ikonou reproduktoru. Jestli je cab-sim zapnutý, indikuje potenciometr Trim purpurovou barvou (zapnutí/vypnutí simulátoru reproboxu se dá u jednotlivých presetů uložit, takže můžeme mít sérii zvuků pro domácí hraní a sérii pro live hraní). Zvuk bez simulátoru reproboxu je výrazně jiný, musí se proto zvuky podle toho nastavit. Zvuk na doma bude jiný než zvuk pro koncerty, i s ohledem na to, do čeho budeme zvuk ze SansAmpu posílat. Každý aparát/kombo bude vyžadovat trochu jiné, specifické přizpůsobení SansAmpu.

 

Dost teorie, jdeme zkreslovat

První si vezmeme na paškál gain. Přidávání gainu (jinak je vše nahoru) zvyšuje hlasitost a přidává střední úroveň zkreslení, tak jako u lampových zesilovačů. Stačí ubrat razanci hry trsátkem a zvuk se pročistí. Zvuk je ostřejší, pronikavý, ostrost můžu zmírnit ubráním výšek, také trochu ubírám basy. Tenhle zvuk by se hodil pro old school rock, blues, blues rock, jazz rock (prostě tam, kde nepotřebujeme moc velké zkreslení). Přesně takhle si to představuji. Zní to super, jako staří Led Zeppelin.

Přidávám drive, tentokrát se hlasitost moc nezvýší, zkreslení ano, zvyšuje se i hutnost, a tak trochu ubírám basy, zní to jako stará JCM 800, agresivní rockový sound. Super. Když teď stáhnu trochu gain, zvuk je jako bych do lampáče pouštěl mírně nastavený Tubescreamer.

Jdeme dál. Zmenšuji vstupní gain, ovladač Drive mám cca na 15 hodin a přidávám crunch. Zvyšuje se zkreslení a zároveň se mění charakter zvuku, basová hutnost lehce odeznívá a přidávají se vyšší harmonické, zvuk víc zvoní. Tady bych to viděl velmi vhodné pro Telecaster na tzv. chicken picking. Funguje to podobně jako presence. Každý detail hry je krásně slyšet. Je to další velmi hezký zvuk (který si můžeme uložit - k tomu se dostanu).

Ubírám crunch a přidávám punch (i když mám radši rum :-)). Opět to přidává trochu víc zkreslení, ale v jiných frekvencích. Jsou to takové nižší středy. Zvukově se dostáváme do roku 1990... zhruba, kdy se prosazuje styl thrash. Punch dodal zvuku větší maso a zároveň tam crunch nechává ostré, ale příjemné výšky. Excelentní zvuk to je.

Buzz, tak to mně fakt zajímá, co to bude dělat... Tady už musím víc kroutit i s ostatními potenciometry. Buzz přidává další zkreslení a nižší frekvence, takže lehce přidávám na potencopmetrech Crunch i Gain, ubírám trochu basy i výšky, a dostávám se do hi-gain moderního zkresleného zvuku. Nádhera.

Podlaďuji kytaru a jdu do extrému. Přidávám drive naplno, ubírám trochu buzz i crunch (nechci tam teď ty hlubší a country frekvence), ovladač Low na minimum. A mám hardcoreový tight zvuk jak vystřižený. Paráda.

 

Ukládání nastavených zvuků

Bylo by opravdu škoda, kdyby tyhle skvělé zvuky nešly uložit. Tady přichází ke slovu digitální technologie. Jak už to tak bývá, paměť má obvyklých 128 pozic. Z toho pozice 0 a 50 jsou čistý bypass. Takže nám zbývá 126 pozic pro naše zvuky. To je dost. Ukládání se dělá velmi jednoduše stiskem tlačítka Save, displej začne blikat, footswitchem nastavíte číslo a druhým stiskem tlačítka Save uložíte nastavení na vybranou pozici. Když se spletete a svůj zvuk si omylem vymažete, nelze to nijak vrátit. Ale vzhledem k jednoduchosti celého ovládání není problém si svůj zvuk znovu nastavit.

 

Tovární zvuky

Tovární přednastavené zvuky jsou v pozicích 1-49 a 51-99 dvakrát stejně za sebou. Od 100 do 127 jsou neutrální pozice, kdy je všechno nastaveno na 12 hodin (rovně). Ukládat lze do všech, kromě 00 a 50, ty jsou vyhrazeny pouze pro bypass. Pro začátek doporučuji používat pro ukládání pozice 100-127.

Scrolování mezi pozicemi je zcela jednoduché, má to dva základní systémy: První je ten, že jakmile přepnete číslo, hned se změní zvuk. Druhý je ten, že sešlápnete prostřední footswitch, číslo začne blikat, vy se pak můžete bez změny zvuku dostat z 1 třeba až na 88, teprve pak sešlápnete znovu prostřední footswitch a zvuk se přepne na tu 88.

 

Navíc je tu třetí systém - Performance

Režim Performance funguje tak, že na každý ze tří footswitchů přiřadíte jeden zvuk; to je vhodné pro live vystoupení. Tím se SansAmp změní ve tříkanálový overdrive. Do tohoto režimu se dostaneme současným stlačením footswitche 1 a 3 a zpět se dostaneme také tak.

 

MIDI

Komu by bylo málo footswitchů, lze k SansAmpu 2.0 přes MIDI konektor připojit větší MIDI pedál. Do MIDI já se raději nepouštím (upřednostňuji jednoduchost), ale věřím, že to smysl má.

 

Trim

Poslední věc k ovládání je potenciometr Trim. To je šikovný pomocník v situaci, kdy se nám zrovna nehodí uložená hlasitost a nechceme zasahovat do uloženého presetu. Trimem můžeme globálně opravit hlasitost, její nastavení se neukládá do paměti. Tak, jak to vidíme, tak to je.

 

Direct recording

Výstupní jack je stereo (ale SansAmp není stereo), rozděluje signál na dvě větve, to se může hodit při domácím nahrávání, kdy můžeme využít rozdělení signálu, takže do odposlechu nám bude hrát zvuk s interní SansAmp emulací reproboxu, ale do PC nahráváme bez emulace, kdy pak k nahranému zvuku můžeme v PC (přes příslušný plug-in) přidat oblíbenou simulaci reproboxu. Ale může to být i přesně opačně, do PC zvuk s emulací boxu a do komba (odposlech) bez ní. Takže buď budeme používat normální mono jack, nebo stereo s rozbočením.

 

Závěr

SansAmp PSA 2.0 si mě získal nádherným zvukem, zvukovou variabilitou, ukládáním nastavení analogových zvuků a mini velikostí. Je to exkluzivní zařízení vyrobené v USA a za to se bohužel musí taky zaplatit, i když ta cena je hodně relativní. I přes vyšší cenu jsem se asi zamiloval.

 

Technická specifikace

vstup jack 6,3 mm
výstup jack 6,3 mm
počet pozic pro uložení 126
napájení 9 V DC (zdroj je součástí balení)
spotřeba 200 mA
rozměry 197 x 64 x 32 mm
hmotnost 351 g

 

http://www.tech21nyc.com/products/sansamp/psa-2/

 

Klady: 
krásný analogový zvuk
široké možnosti nastavení
zvuky lze uložit
režim Performance
MIDI ovládání
kapesní velikost
simulace reproboxu
rozdělený výstup pro home recording
Zápory: 
Nemá noise gate (to může být pro šikovného kytaristu plus).
Autor: 
Tomáš Pavelka