zobrazit:

Ibanez RG2011SC-BK - čím víc pražců, tím víc Ibanez

Kytara Ibanez RG2011SC-BK je nástroj nejvyšší třídy vyrobený v Japonsku. Pochází z limitované edice a vyznačuje se vysokým počtem pražců. Doporučená maloobchodní cena je 20 830 Kč včetně DPH.

Značku, od které tento instrument pochází, není nutné představovat. Nástroje značky Ibanez jsou k vidění v rukou kytaristů všemožných stylů, od nejtvrdšího metalu přes jazz až po folk a country. Model, který jsem dostal na testování tentokrát, se ale pravděpodobně na folkové posezení s písničkou nepodívá. Je to totiž typ RG, zbraň určená drtičům tvrdých kovů a lamačům skal. No nic, dost bylo poezie, pojďme se na ni podívat blíže!

Kytara Ibanez RG2011 je nástroj, který spadá do řady Prestige. Jedná se tedy o kytaru nejvyšší třídy, vyrobenou v Japonsku. Navíc je vyrobena v limitované edici, takže se jedná o poměrně exkluzivní záležitost. Kytara je zabydlena v kvalitním plastovém kufru, do kterého padne jako ulitá a nebál bych se ji v něm vrhnout ze skály a nechat ji přejet zvukařovou plně naloženou dodávkou.

V tomto kufru jsem kromě samotného nástroje našel přibalený i jakýsi multifunkční „kytaristický švýcarák“, s jehož pomocí můžete pohodlně seřizovat tremolo, utahovat zámky, nastavovat dohmat a tak dále. Prostě praktická vychytávka, kterou je vždy dobré mít u sebe.

Trocha popisu

Čím se tento nástroj již na první liší od ostatních, je podezřele vysoký počet pražců. Ano, zrak vás nešálí - tato kytara jich má třicet! To znamená, že nad standardní dvě oktávy klasických čtyřiadvacetipražcových „ergéček“ se zde můžete dostat ještě o tři tóny (tritón) výš. Tomu bylo nutno přizpůsobit konstrukci těla - spodní výřez je výrazně prohlouben a oproti obvyklé konfiguraci snímačů HSH bylo zde nutné se vzdát krkového snímače. Aby se ale hráč necítil ochuzen o jeho zvukové možnosti, zapojení elektroniky poskytuje tzv. neck pickup tone simulator, což je jakýsi baterií napájený ekvalizační prvek, který upravuje zvuk kobylkového snímače, aby se podobal snímači u krku. To vše je zapojeno na pětipolohový přepínač a teoreticky tedy máte k dispozici podobnou škálu zvuků jako obvykle.

Už v 60. letech vyráběla firma Danelectro model Guitarlin, který měl 32 pražců. A Washburn EC36, vyráběný v letech osmdesátých, měl dokonce 36 pražců. Jestlipak už v tom neměli prsty železničáři?

Jinak se jedná o v podstatě klasické RG, tedy olšové tělo, krk ze tří kusů javoru a dvou kusů ořechu, palisandrový hmatník, tremolo Edge 3 Zero... Pouze profil krku je ve srovnání s jinými RG kytarami malinko tlustší, to je ale možná záměr a pro někoho to může být spíš plus. Bezchybné zpracování považuji v této cenové kategorii za samozřejmost a zde není co vytknout.

Do boje!

Nasucho se kytara chová jako klasické RG, tedy ve všech spektrech vyvážený zvuk. Sustain je v běžných polohách na to, že jde o kytaru s dvojzvratným tremolem, poměrně slušný. Ale zklamání nastalo, když jsem se vydal nad druhou oktávu, tedy na těch exkluzivních šest pražců navíc. Tam tóny umírají velmi rychle a je vidět, že se jim ozývat moc nechce. Dá se ale předpokládat, že se kytara častějším hraním „vyhraje“ a tento problém může zmizet. Pražce se ale také ukázaly jako velký nepřítel mé pravé ruky, která o ně každou chvíli zavadila. I to je ovšem pravděpodobně otázka zvyku, ale pravdou je, že „herní plocha“ pro pravou ruku se značně zmenšila...

Po zapojení do aparátu mne nečekalo žádné překvapení - snímače mají celkem silný výstup, tón je poměrně středový a nemá příliš výrazný attack. Co se týká elektronické simulace zvuku krkového snímače, příliš mne neoslovila. Přeci jen snímač u krku se chová trochu jinak. Ale při silně zkreslených sólových zvucích svůj účel plní dobře a zvuk je použitelný. Tremolo funguje bezchybně a je možné s ním nadělat spousty legrace.

Ortel

Pokud hledáte nástroj, který každý na první pohled pozná, Ibanez RG2011 by nemusela být špatnou volbou. Je to nástroj té nejvyšší třídy vyrobený v Japonsku, pochází z limitované edice, má vskutku originální vzhled a je velmi kvalitně zpracovaný.

Z hlediska praktického hraní ale bohužel musím podotknout, že pokud vás zajímá možnost dostat se do poloh nad standardních 24 pražců, mnohem lepších výsledků lze dosáhnout hraním o oktávu níž a použitím nějakého kvalitnějšího octaveru. Nicméně třeba jsem jen dostal na test ne úplně dobrý kus, vlastní názor na tuto kytaru si udělejte, až si na ni někde zahrajete, jedná se o velmi specifickou záležitost.

Klady: 
zpracování
tremolo
masivnější krk (ne pro každého)
kufr a „kytaristický švýcarák“
Zápory: 
stížená hratelnost
hluchá místa v nejvyšších polohách
cena
Autor: 
Matěj Belko