zobrazit:

Focusrite Penta - analogový kompresor

Focusrite Penta je analogový kompresor se šestnácti přednastavenými presety, který zachovává širokou možnost vlastní editace parametrů. Součástí mikrofonního a nástrojového vstupu na čelním panelu je monofonní předzesilovač. Cena kompresoru Penta je 17 700 Kč, karta s digitálním výstupem 24 bitů / 96 kHz stojí 6350 Kč.

Správné nastavení jednotlivých procesorů v celé délce studiového řetězce je nezbytnou podminkou kvality výsledné nahrávky. Digitální procesory mohou částečně zjednodušit používání díky hotovým presetovým nastavením. Analogová zařízení tuto možnost vylučují - pokud není jejich součástí nějaký ovládací modul. Jeden z mála dynamických procesorů, který nabízí přednastavené kombinace a současně zachovává široké možnosti vlastní editace, nese britskou značku Focusrite. Penta je v současné době šestý člen řady Platinum a stojí velice příjemných 17 700 Kč.

Nový kompresor zaujme již na první svým netradičním designem, který je charakteristický pro celou řadu Platinum. Stejně jako např. MixMaster zabírá dvě jednotky výšky v 19" racku. Jak prozradí pohled dovnitř, je to nutnost spíše pro rozsáhlost ovládacích prvků na čelním panelu. Vlastní předzesilovač vychází z diskrétního obvodu třídy A. Kompresoru se tak dostává výsledný frekvenční rozsah 20 Hz - 85 kHz (+/- 3 dB) i vynikající poměr odstupu signál / šum. Koncepce obvodů předzesilovače je podobná jako např. u předchozího procesoru Voicemaster (test Muzikus 09/2001). Zde ale bipolární tranzistory byly nahrazeny obvody FET, které dávají lepší výsledek v případě přebuzení a jemné limitace signálu.

Pro připojení Penty do studiového řetězce slouží dvě dvojice symetricky zapojených 1/4" konektorů na zadním panelu. Separátní tlačítka pro levý a pravý kanál pak slouží pro nastavení referenční úrovně + 4 dB nebo + 10 dB. Třetí dvojice 1/4" konektorů je zapojená nesymetricky a slouží pro připojení externího procesoru (obvykle ekvalizeru) pro tzv. side-chain (tento postup umožňuje použít libovolný kompresor jako např. de-esser pro odstranění sykavek).

Dva konektory čelního panelu, nástrojový 1/4" jack a mikrofonní XLR jsou přivedeny na vstup předzesilovače. Umožňují výhradně monofonní provoz, kdy výstupní signál je pouze v levém kanálu (pro stereofonní režim je nutné přivést signál na linkový vstup na zadním panelu). Přepínání zdroje mikrofon / nástroj obstarává stejnojmenné tlačítko v části předzesilovače. V rámci mikrofonního vstupu nechybí ani možnost otočení fáze o 180 stupňů a aktivace filtru hlubokých frekvencí, bohužel však s pevně nastaveným kmitočtem.

První a jediný otočný ovladač vstupní části - Input Gain, slouží pro nastavení úrovně z navoleného zdroje signálu. Tu zobrazuje sloupec osmi diod v rozsahu -30 až 0 dB včetně jednoho segmentu signalizace přebuzení. Poté již následuje samotný kompresor. Aktuálně navolený preset signalizuje jedna ze šestnácti vodorovně umístěných diod. Jsou označeny názvem i číslovkou, ale nejsou dobře čitelné. Nemělo by ovšem příliš vadit, že Penta neuchová nastavený režim po vypnutí a se zapnutím vždy aktivuje první preset (konkrétně kompresor pro velký buben). Pro samotné nastavení slouží dvě tlačítka posunu vpřed a vzad. Každý ze šestnáctky režimů má svoji vlastní hodnotu prahu komprese a kompresní poměr. Další dva parametry, které jsou součástí jednotlivých presetů, tvoří aktivace pozvolného průběhu komprese (soft-knee) a simulace lampového zkreslení.

Vlastní sada presetů spíše ale tvoří výchozí bod pro vlastní nastavení, resp. editaci téměř desítky dostupných parametrů. Otočné knoby jsou středově aretované, nulový bod odpovídá presetové hodnotě. Takto funguje Compression (práh komprese), Ratio (poměr komprese), Attack (náběhová doba) a Release (doba trvání). Trochu netradiční prvek v rámci kompresoru je pak Tube Sound. Nemá střední hodnotu a přísluší mu i vlastní bypass, resp. tlačítko aktivace. Podobně jako jiné procesory řady Platinum i Penta obsahuje obvody lampové simulace. Charakteristické teplo, které v dnešních nahrávkách chybí pro přímý záznam do digitálních médií, vychází opět z obvodu FET. Podobně jako pořádně vybuzená lampa nebo saturovaný analogový záznam generuje a přidává k původnímu signálu druhou, třetí a pátou harmonickou složku.

A konečně, je tu ještě jedna možnost úpravy zvuku. Funguje pouze pro stereofonní signál, mění šířku původní báze. Ovladač označený Image Width má opět nulový bod ve středové pozici, od které zužuje nebo rozšiřuje šířku stereofonního obrazu. Jakékoliv nastavení ovšem zachovává výslednou (nutnou) mono kompatibilitu. Trik je to jednoduchý: signály levého a pravého kanálu jsou současně v protifázi přimíchávány do opačných kanálů. Až si ale na vlastní nahrávce vyzkoušíte mezní hodnoty, sami vzpomenete na pravdivé rčení: "méně je někdy více". I tak je tato funkce zajímavou a použitelnou součástí, například pro syntezátorové plochy, doprovodnou kytaru nebo při opatrném nastavení pro výsledný mix.

Snad pouze v případě, je-li vaše studio plně analogové, nemusíte zvažovat dodatečnou investici do digitálního rozhraní. Digital Output Option - to je název karty, pro kterou je vyhrazen volný slot na zadní straně přístroje, standardně zaslepený plechovou krytkou. Investice necelých 6500 Kč pak rozšíří Pentu o digitální výstup s nejnovějšími parametry 24 bitů / 96 kHz. Signál je v nesymetrickém formátu S/PDIF na konektoru Cinch, s možností volby mezi následujícími kmitočty: 44,1 - 48 - 88,2 - 96 kHz. Začlenění mezi ostatní digitální zařízení usnadní konektor BNC (vstup synchronizace Word Clock). Přesnost digitálního souběhu indikuje dioda ADC na čelním panelu procesoru. Komplikaci při začlenění Penty k ostatním přístrojům může způsobit pevně daná 24bitová hloubka digitálního výstupu. Na rozdíl od většiny ostatních AD převodníků zde nelze nastavit jinou hodnotu (20, 16 bitů), což může přinést problém připojení např. k 16bitovému digitálnímu rozhraní. To totiž vždy nemusí podporovat ořezání přebývajících bitů, nemluvě o méně zvukově "drastickém" způsobu konverze 24-16 bitů (jako nabízí např. systém Apogee UV 22).

Focusrite Penta je již čtvrtý procesor z platinové řady, který jsem měl možnost zabudovat do svého efektového racku, v tomto případě alespoň na několik týdnů. Rychle jsem zapomněl na počáteční nedůvěru vycházející z presetových kombinací. Stejně jako u všech ostatních procesorů nejsou všemohoucí, ale tvoří pouze pevné kamenné patníky na dlouhé cestě za kvalitním zvukem. S Pentou jsem se rozloučil začátkem října, kdy ještě nebyl k dispozici digitální interface, který z již tak atraktivní Penty dělá neodolatelnou nabídku. Takový procesor v nahrávce totiž užijete opravdu pětkrát. Nejprve jako mikrofonní předzesilovač, dále pro nástrojový DI vstup a poté digitální převodník pro libovolný HDR systém. Čtvrté využití - to je Penta na mono či stereo insertu libovolné nástrojové sekce během mixu nebo bouncingu jednotlivých stop. A do pětice Penta nezklame při výsledné dynamické korekci nahrávky a finálním přepisu.

Presetová nastavení:

práh / poměr komprese /soft-knee /lampová simulace

- Kick0 dBu2.5:1NeNe

- Snare3 dBu5:1Ne Ne

- Ambient9 dBu5:1NeNe

- Loop7 dBu7:1Ne Ne

- Bass Guitar6 dBu5:1NeAno

- Synth Bass11 dBu5:1Ne Ne

- Percussion6 dBu8:1NeNe

- Acoustic Picked-2 dBu2.5:1Ano Ano

- Acoustic Strum3 dBu1.7:1AnoAno

- Electric Guitar2 dBu2.5:1Ano Ne

- Piano4 dBu2.5:1AnoAno

- Keyboards0 dBu3:1Ano Ano

- Vocals-4 dBu2.5:1AnoAno

- Crunch5 dBu6:1Ne Ne

- Mix0 dBu1.7:1AnoNe

- Limit14 dBu13:1Ne Ano

Klady: 
výborný zvuk
vstupy i na čelním panelu (předzesilovač + DI box)
možnost rozšíření o digitální výstup 24 bit/96 kHz
pěkný manuál
cena
Zápory: 
nelze použít jako dual mono (pouze stereo)
trochu nečitelné označení ovládacích prvků
pevně nastavený kmitočet hlubokých frekvencí nástrojového vstupu
Autor: 
Daniel Zahradníček