zobrazit:

DW Jazz Series - jazzový sendvič z kalifornského Oxnardu

Testovaný nástroj(e): 

DW Jazz Series je řada bicích určená zejména pro jazz a příbuzné žánry. Doporučená maloobchodní cena je XX XXX včetně DPH.

Americké DW mají v Česku - a poměrně právem - pověst luxusních nástrojů. Několikrát jsem se setkal s názorem, že DW jsou hlavně bubny „na tvrdší muziku“ a rockovější styly. Hutný sound, typický zejména pro řadu Collectors, byl v tomto ohledu vskutku stěží zaměnitelný. Právě řada Collectors byla v Česku co do nabídky firmy DW mezi bubeníky nejrozšířenější. Pod paličku se mi však nedávno dostal relativně mladý počin této kalifornské značky, bebopová sada série Jazz.

Série Jazz vznikla zřejmě i jako protiváha řady Collectors a jejím posláním bylo zpřístupnit jazzový sound šedesátých a sedmdesátých let. Toto úsilí se evidentně ukázalo jako úspěšné: bicí této řady si zvolil dlouholetý příznivce nástrojů Yamaha, jazzový veterán Peter Erskine a řada dalších. DW v poslední době neustále rozšiřuje portfolio nabídky: Vedle série Jazz přišla společnost také s řadou Classic, jejíž tenkostěnné korpusy jsou tvořeny kombinací mahagonu a topolu, přičemž tělo bubnu je při hranách vyztuženo zpevňovacími prstenci. Vedle těchto „top“ řad lze v nabídce nalézt také řadu Eco-X, jež je cenově dostupnější i díky ekologickému přístupu při výrobě korpusů, jež jsou zhotoveny z kombinace bambusu a břízy, a nově také řadu Performance, jež se stala nástupkyní vlajkové lodi Platinum dceřiné firmy PDP.

Sendvič od koaly

K testu jsem obdržel sadu o konfiguraci bass drum 18 x 16”, 12 x 8” tom tom, 14 x 14” floor tom, s povrchovou úpravou Satin v barvě Natural. Je nutné poznamenat, že typ povrchové úpravy je u DW jedním z velmi důležitých faktorů ovlivňujících cenu. Nejlevnější povrchové úpravy jsou fóliové Finish Ply, následuje právě úprava Satin, kdy je výsledná barva korpusu matná. Následují klasické lakované korpusy a potom několik specialit: řada Graphics, kdy si na své nástroje můžete nechat autorsky stvořit různé dekory od nejrůznějších ornamentů až po řádně metalově pravou „lebkózní“ výzdobu. V čem je však DW dlouhodobě na absolutní špičce, je práce s povrchovými úpravami z exotických dřev. Šéf firmy John Good často osobně vybírá dřevo z nejrůznějších lokalit celého světa a občas dojde i na lahůdky, kdy je k výrobě speciální limitované edice použito několik set let starého dřeva vyloveného kdesi na dně alpského jezera. Ceny těchto unikátních custom souprav se však diametrálně liší oproti běžně dostupné produkci. Testovaná sada se proto v nabídce DW pohybuje cenově spíše někde kolem středních cenových hladin.

Korpusy jsou vyrobeny z kombinace severoamerického javoru, přičemž jejich jádro tvoří tři vrstvy dřeva označovaného jako „gum wood“ - na stránkách výrobce se mi bohužel nepodařilo zjistit, o jaký konkrétní druh tohoto dřeva se jedná, přičemž pojem „gum wood“ může označovat například eukalyptus. To mi potvrdil i kolega Alexandr Borovička (příjmení pro „dřevaznalého“ člověka velmi příznačné): „Pod tímhle názvem se schovávají hlavně eukalyptovníky nebo akácie. Dříve se toto dřevo používalo jako náhrada hůře dostupného mahagonu a frekvenčně je gum wood vlastně opakem břízy, kdy poskytuje basový a kulatý zvuk...“ Takže tak.

Korpusy jsou bez vyztužovacích prstenců, přičemž sada je osazena již z výroby jednovrstvými pískovanými blánami DW. Tom tom je možné k basovému bubnu uchytit pomocí tzv. „banana clampu“, o něco větší stabilitu a variabilitu však skýtá uchycení na činelový stojan - osmnáctipalcový šlapák jsem se totiž rozhodl zvednout pomocí bass drum lifteru od firmy Gibraltar, aby beater pedálu hrál co nejblíže středu blány. Mušle jednotlivých bubnů jsou klasické kulaté DW, za zmínku stojí použití litých ráfků, u řady Collectors DW podle mých zkušeností častěji používaly ráfky „tripple flange“. Tom tom je vybaven klasickým uchycením za ráfek, známým jako STM. Hardware je vyveden v klasickém chromu.

Vybalování

Souprava o třech bubnech se bez problému vešla do jedné krabice, vše bylo zabaleno a zabezpečeno tak, aby nástroji nehrozilo žádné nebezpečí. Všechny součástky zabalené zvlášť, přičemž krabice obsahovala milé překvapení: jakousi dárkovou „kazetu“, v níž se ukrýval certifikát k tomuto nástroji, katalog, inbusové klíče, CD s informacemi o produktech DW a speciální „utěrka“ na čištění povrchu korpusů.

Jednotlivé bubny jsou výborně řemeslně zpracované. Zbroušení hran označuje výrobce jako Butter Edge, kdy tyto jsou mírně zaoblené a v zásadě jsou výsledkem snahy o stabilní ladění a rezonanci i při více napnutých blánách. Každý buben v sobě ukrývá štítek s výrobními údaji, rovněž na vnějším kovovém štítku je vyryto výrobní číslo každého nástroje.

Soupravu jsem obdržel od Petra Kudibala z DWdrums.cz, s nimiž jsem ohledně značky DW v kontaktu již delší dobu, nějakou dobu před testováním této sady jsem od nich přivezl soupravu ze série Collectors, jež se konfiguračně lišila od této pouze o dva palce větším basovým bubnem. Byl jsem proto zvědav, do jaké míry bude zvuk obou souprav shodný a v čem budou zásadní odlišnosti.

Soupravu jsem nejprve vyzkoušel s původními blánami, tedy ve verzi pískované Ambassadory nahoře i dole, přičemž přední blánu na basovém bubnu jsem nechal plnou a zatlumil hrací i úderovou jen proužkem látky. Po pár úderech je člověku jasné, že má opravdu co dělat s jazzovou soupravou - zvuk je „starý“ a velice melodický, ideální na bebop a podobné jazzové radosti. Absolutní čitelnost i v těch nejnižších dynamikách a zároveň velmi dlouhý sustain. S ambassadorkami jsem zkoušel poměrně širokou škálu ladění, nejlépe však s jednovrstvými blánami bubny reagují při vyšším ladění, které je ostatně pro jazz příznačnější.

Jazz? Splněno. A dál?

Dopřál jsem si ovšem ještě jeden experiment, a to, zda je možné soupravu poněkud „univerzalizovat“, jinými slovy, chtěl jsem vyzkoušet, zda bude například po výměně blan souprava schopna obstát i v jazzrockovější nebo, nedej bože, přímo rockovější hudební situaci. Rozhodl jsem se proto osadit basový buben blánou Remo Power Stroke 3, tu jsem však kupodivu v rozměru 18” v daný den nikde nesehnal, nastoupila proto silnější a průhledná kolegyně Power Stroke 4 - když už test, tak test. Na tom tomy jsem použil Remo Emperor Coated. Rovněž spodní blány jsem pro dosažení trochu „šťavnatějšího“ zvuku vyměnil za čiré. Jak se ukázalo, kombinace fungovala velice dobře. Souprava si zachovala svůj charakter: výbornou citlivost na jednotlivé údery a onen „starý zvuk“, zároveň však získala celkově objemnější a basovější barvu. Neodolal jsem a bubny vyzkoušel na pódiu s jazzrockovými Poetic Filharmony. Stalo se tak jak v menších jazzových klubech, tak na koncertě v Lucerna Music Baru u příležitosti předskokanství Collegium Musicum. Musím konstatovat, že i při hraní „nasucho“ se souprava velmi obstojně prosazovala vedle hodně dynamických projevů Minimoogu a elektrické kytary, při nazvučení byly všechny údery opět krásně čitelné. V obou hudebních situacích zněly jednotlivé korpusy vyrovnaně v celém dynamickém spektru.

Závěrem

DW se podařilo vyrobit špičkový nástroj se „starým zvukem“, přičemž se dá předpokládat, že s postupným vyhráváním budou korpusy nabývat ještě poněkud vřelejší a basovější charakter - stejnou zkušenost jsem ostatně zažil s již zmíněnou soupravou Collectors, u níž tato změna byla po roce a půl intenzivního hraní jasně patrná. Oproti Collectorům je zvuk řady Jazz o poznání tenčí, přičemž se při úderu ozvou i vyšší frekvenční spektra. Díky tomu jsou jednotlivé údery skvěle čitelné, s výborným atakem. Opravdu překvapivý je hodně dlouhý dozvuk tomů, korpusy skvěle rezonují a celá souprava hraje melodicky a kultivovaně. Pro DW je ostatně typické, že i při velmi nízkých dynamikách hraje celý korpus a charakter zvuku zůstává zachován, což u jazzových bicích vyzní zejména při hře metličkami. Bubny citlivě reagují na změnu blan, nicméně svůj charakter si ponechávají - pokud se chystáte hrát dub step nebo jungle, zřejmě zrovna tohle nebude souprava pro vás. Pokud však hodláte zasvětit život jazzu, představuje tato řada firmy DW jednoznačně zajímavou alternativu k vintage nástrojům.

konfigurace: Bass drum: 18 x 16”, Tom tom 12 x 8”, Floor tom 14 x 14”

materiál: kombinace javor a gum wood

hrany: Butter Edge

ráfky: lité

dodávané blány: DW Ambassador Coated

Na webu firmy DW je kolonka John Good’s Gallery. Zde se ukrývají aktuální zásoby exotických dřevin, které má DW nakoupené, popis jejich vlastností a také příběh, jak John Good tu kterou dřevinu kde objevil.

Klady: 
osobitý zvuk
výborné řemeslné zpracování
bohatý sustain
melodické tomy
široký dynamický rozsah
Zápory: 
nikoliv
Autor: 
Jan Červenka