zobrazit:

Avid Artist Control V2 - univerzální kontrolér se zabudovaným touch screenem

Avid Artist Control V2 je univerzální kontrolér se zabudovaným touch screenem pro snazší ovládání audio a video aplikací. Jeho cena je 40 776 Kč včetně DPH.

O těchto DAW ovladačích jsem v Muzikusu již jednou psal. Tenkrát se ale vyráběly ještě pod značkou Euphonix a psal jsem o všech modelech, které se mohou hodit do hudebního nahrávacího studia, tedy o modelech Mix, Transport a právě Control. Poslední model Color se hodí spíše pro video postprodukci.

Od té doby však uplynul určitý čas. Kromě toho, že společnost Euphonix koupil gigant Avid, došlo pochopitelně k řadě inovací na tomto produktu. V hardwarové oblasti prošel největší inovací právě model Control, proto se zaměřím na něj. V oblasti softwaru, který je pro tyto DAW ovladače nedílnou součástí a vlastně dokonce stěžejním místem, pak byly aktualizovány všechny modely. Nejlépe se ale aktualizace demonstrují opět právě na modelu Control.

Změny v hardwaru

Nejzásadnější změnou v oblasti hardwaru prošel dotykový displej Avid Artist Controlu. Jde především o rychlost odezvy. To, na co jsem si v minulém testu stěžoval, tedy pomalé reakce, jsou pryč. Práce s ovladačem se tak výrazně urychluje a je mnohem plynulejší a přirozenější. Pod displejem je umístěná sada dvanácti tlačítek. Popis těchto tlačítek byl umístěn ve spodní části displeje. Nicméně původně uživatele svádělo klikat na popisy těchto tlačítek přímo na dotykovém displeji. V současností jsou i tato tlačítka na displeji aktivní, takže je možné je skutečně používat tak, jak logika napovídá. Jsem za to rád, zároveň však nelze opominout, že v tento okamžik hardwarová tlačítka pod displejem jaksi postrádají smysl - jedna funkce je vlastně zdvojovaná.

Pochopil bych argumenty, že někdo preferuje hardwarové ovladače, protože je může rychle nahmatat, aniž by se musel na ovladač koukat. Sám jsem toho, po řadě testů DAW ovladačů pro iPad, zastáncem. Na druhou stranu Artist Control je prostě míněný jako dotykový ovladač a počítá se s tím, že se bude uživatel na virtuální tlačítka na displeji dívat.

Nemám žádný návrh řešení, nevím, jak z toho ven, ale současné řešení mi nepřijde úplně šťastné.

Bohužel, displeji stále zůstala vlastnost blikání z určitých pozorovacích úhlů - pravděpodobně nízká obnovovací frekvence. Uživatel musí najít vhodné místo, tak aby měl ovladač po ruce, jak potřebuje. Aby na něj viděl, ale aby z jeho úhlu pohledu displej neblikal.

Změny v softwaru

Když mi ovladač přistál na stůl poprvé, musel jsem si veškeré prostředí naprogramovat sám, nyní jsou připravené opravdu velmi rozsáhlé šablony čítající mnoho stránek obrazovek, mezi kterými lze rychle, a často hlavně automaticky, listovat. Největšího rozšíření dostály pochopitelně funkce pro Pro Tools. Ale vývojáři v Avidu skutečně začínají své systémy otevírat zbytku světa (Pro Tools lze provozovat na libovolné zvukové kartě, zvukové karty Avidu pracují i se softwarem ostatních výrobců). Velkými změnami tedy prošly i šablony pro další DAW, jako jsou Cubase, Nuendo, Logic aj.

Sofistikovanost šablon

Nové šablony, dodávané s EuCon, jsou mnohem sofistikovanější, než tomu bylo u starších verzí. Zatímco dříve obsahovalo ovládání z dotekové obrazovky jen úplně nejzákladnější povely a funkce, nyní je možné prakticky kompletní ovládání DAW. Výrazně se zlepšilo i provázání mezi jednotlivými stranami.

Na základním okně se například může objevit, v jakém editoru chceme aktuálně zvolená data upravovat. Například MIDI lze teoreticky upravovat v editoru typu Piano Roll, v notačním editoru nebo v editoru typu List. Po volbě konkrétního editoru se tento editor na monitoru počítače zobrazí a na dotekovém displeji Artist Controlu se zároveň zobrazí funkce daného editoru. Po zvolení konkrétní MIDI události (opět klidně pomocí Artist Controlu) můžeme vstoupit na další obrazovku, kde zvolíme funkci, kterou provedeme. Ani jednou v celém procesu nemusíme sáhnout na klávesnici nebo ještě v horším případě na myš. Po provedených funkcích se pomocí stránek na dotekovém displeji opět vrátíme do původní nabídky, můžeme zavřít okno editoru a pokračovat v dalších editacích.

Problémy mohou nastat v okamžiku, jakmile začneme používat kombinované ovládání pomocí DAW ovladače a klasických počítačových periférií (klávesnice a myši). Například pokud ve výše uvedeném příkladu otevřeme editační okno (například okno typu Piano Roll) pomocí klávesové zkratky nebo dvojitým kliknutím myši na MIDI region (častá zkratka pro otevření editoru), Artist Control na tuto informaci nezareaguje. Neví o ní, a proto nezobrazí potřebnou obrazovku s funkcemi daného editoru. V takovém případě se musíme na displeji Artist Controlu nejdříve proklikat na příslušnou stránku (což může být někdy docela zdlouhavé) a teprve potom můžeme začít pokračovat v ovládání přes Artist Control. Zkrátka je dobré nekombinovat tyto dva způsoby ovládání. A pokud je přece jenom kombinovat chceme, je dobré se na tento způsob práce Artist Control speciálně připravit.

Ostatně nikde není řečeno, že právě tovární nastavení a způsob ovládání je jediný nejlepší pro všechny a univerzálně použitelný. Naštěstí lze úpravy v nastavení a tvorbu vlastních postupů dělat velice rychle a jednoduše. Stačí v ovládacím softwaru kliknout na virtuální tlačítko a v menu se dostat k funkci, kterou chceme ovládat. A nebo rychle přiřadit klávesovou zkratku přímo jejím stisknutím. A nebo lze vybrat řadu dalších jiných funkcí přímo z EuControlu.

Díky možnosti plnohodnotného ovládání přímo ovladače z Artist Control (a případně dalších modelů), je nyní již skutečně možné velice rychle přepínat mezi různými DAW. Vzhledem k tomu, že princip ovládání může být přes ovladač naprosto stejný, uživateli je jedno, že se na obrazovce ukazují  „jiné obrázky“” nebo jsou funkce umístěné v menu naprosto jinde. na Artist Controlu to bude vypadat pořád stejně.

Aktualizace softwaru EuCon je k dispozici zdarma a je ke stažení z webu Avid. Pro získání odkazu na daný soubor je potřeba se zaregistrovat.

Spolehlivost

I přes používání větších systémů ovladačů Artist (i čtyř modelů najednou: 1x Control, 1x Transport a 2x Mix), vždy je práce s nimi spolehlivá. ovladače naběhnou na první pokus, spojí se se softwarem, nepřehazují si pořadí a nemají další neduhy, na které jsem si dříve nerad zvykal u jiných systémů. Jediný problém, na který jsem při své práci s těmito ovladači v různých studiích narazil, souvisel s WiFi a automatickými aktualizacemi - a to pouze na Mac OS X. V případě, kdy nejsou zakázané nějaké automatické aktualizace softwaru a zároveň je zapnutá WiFi, stává se, že není ovladač Control nalezen. Jaksi se s aktualizacemi nechtějí pohodnout.

Závěr

DAW ovladače série Avid Artist udělaly od časů svého uvedení na trh velké pokroky. Hlavní kroky dopředu jsou v oblasti softwaru. Ostatně aktualizovat software je mnohem jednodušší, levnější a také efektivnější než vyměnit softwarovou součástku. A právě i díky tomu vidím v těchto DAW ovladačích potenciál i do budoucnosti. Bohužel ale zařízením zůstaly neduhy (právě proto, že byly zejména v oblasti hardwarové), které jsem kritizoval už při uvedení těchto ovladačů na trh.

Nutné je také zmínit to, že od doby, kdy jsem psal test naposledy, nyní jsou k dispozici ovladače nejen pro platformu Mac, ale i pro Windows 7.

www:

http://www.avid.com/US/products/artist-control

Klady: 
Nová verze Artist Control nabízí výrazně rychlejší odezvu dotekové obrazovky.
Výrazně se vylepšil software a tovární presety jsou již velmi sofistikované, dávají smysl a jsou skvěle použitelné.
Zůstala řada plusů a kvalit starší verze, jako je komunikace přes ethernet, jednoduchá možnost uživatelského nastavení, spolehlivost, atd.
Kompatibilita už i s operačním systémem Windows.
Zápory: 
Na Avid Control je momentálně zbytečných dvanáct tlačítek pod displejem, která se zdvojují s dvanácti dotekovými tlačítky.
Displej Avid Controlu stále z určitého pozorovacího úhlu bliká.
Hardware neprošel žádnou zásadnější změnou (kromě výměny dotykového displeje a Jog/Shuttle kolečka na modelu Transport - což je na druhou stranu na obou modelech to nejdůležitější). Osobně mi stále vadí plastové fadery.
Na plastových faderech - mnou velice neoblíbených - zůstalo i nadále logo Euphonix, tedy vlnovky. Na jednu stranu si logo Avidu neumím na faderech představit, na druhou stranu přeprogamování a lisování nového loga by asi nebylo nijak náročné. A do třetice, asi bych v tomto případě stejně nejraději uvítal nějaké „běžné, protiskluzové“ vroubkování.
Autor: 
Martin Jirsák