zobrazit:

Aria AD 50 N - akustická kytara typu dreadnought

Testovaný nástroj(e): 

Aria AD50 N je akustická kytara typu dreadnought. Doporučená maloobchodní cena je 12 100 Kč včetně DPH.

Dávno jsou pryč doby, kdy jste za celomasivní kytaru zaplatili skoro totéž jako za ojeté auto. Dnešní produkce ve velké konkurenci umožnila, aby si takový nástroj mohl dopřát opravdu každý. Z továren japonské firmy Aria k nám připlula zajímavá akustická kytara v provedení, o jakém jsme si před deseti lety za tuto cenu mohli nechat jen zdát.

Popis

... osvědčený typ a tvar „déčka“ neboli dreadnoughtu, který se zrodil v hlavě C.F. Martina, německého přistěhovalce, jenž roku 1833 v USA založil jednu z nejslavnějších firem na výrobu akustických kytar. Déčko se stalo synonymem akustické kytary a najdeme je v sortimentu takřka u všech světových výrobců. Největšího uznání se mu dostalo však u hráčů country a folkové hudby. Jeho zvuk je bohatý, plný alikvotů, a robustní konstrukce snese i méně šetrné zacházení. Typ AD 50 v podstatě přesně kopíruje svůj americký vzor a dokonce název je i v logu na hlavici. Materiály, použité na výrobu jsou prvotřídní. Vrchní deska je z masivního Engelmannova smrku s rovnými a hustými léty. Dno a luby jsou z velmi pěkného masivního indického palisandru, který se používá jen na dražší nástroje. Ty nejdražší nástroje jsou pak zhotoveny z brazilského Rio palisandru. Zde je ale těžba přísně kontrolována a je prakticky téměř nedostupný. Tomu odpovídá samozřejmě i cena.

Krk je tvořen jedním kusem krásného mahagonu s palisandrovým hmatníkem a jeho zpracování je excelentní. Die-cast mechanika je chromovaná a naprosto bezproblémová. Je tedy samomazná a uzavřená. Hmatník obsahuje dvacet úzkých a tenkých pražců, pečlivě opracovaných a dokonale zaleštěných. Struny nikde v žádné poloze nedrnčí. Opravdu pěkná práce. Orientační značky mají tvar dělených kosočtverců a jsou opět provedeny a zasazeny velice kvalitně. Nultý pražec tvoří plastový bílý kompozit (Nubone). K napínání krku je šroub ukryt pod ozvučným otvorem. Klasická kobylka s nástrčnými kolíčky je zhotovena z temně hnědého, téměř černého palisandru. Sedlo kobylky opět Nubone, pro lepší sustain s distančními úpravami na strunách e1 a h. Rozeta kolem ozvučného otvoru kopíruje modely Martin a okruží je hezky vypracováno. Je zde i typický martinovský prvek, a tím je zdobení „rybí kostí“. Tato ozdoba je použita i na lemu vrchní desky. Kryt proti poškrábání nehty, prstýnky nebo trsátkem je z umělé želvoviny. Spodní deska je dělená a vykládaná proužkem z ebeno-javorové mozaiky. Patka krku je kryta plastem. Spojení spodní desky s luby je opět plast, jakož i rolna na uchycení řemenu. Použité struny jsou firemní, Aria, made in USA, phosfor bronze. Nástroj je lakován lesklým lakem kromě krku, ten je matný, což brání pocení ruky. Celkové provedení je prosté a vkusné a vyznačuje se, tak jako kytary Martin, jednoduchou krásou.

Konstrukce

Jsou zde použity osvědčené výrobní postupy, které zavedl a zdokonalil C. F. Martin. Oproti klasické kytaře mají ocelové struny mnohem větší tah a více tak namáhají ozvučné desky. Mnoho „španělek“ skončilo svoji životní pouť právě nasazením kovových strun. Žebrování tedy muselo být použito u „déčka“ jinak. Místo rovnoběžných žeber Martin utvořil pod kobylkou po celé délce desky ležatý kříž ve tvaru X. Tím se dosáhlo nebývalé pevnosti a pružnosti, která zabránila borcení desky. Tento výrobní postup prakticky přejali všichni výrobci. U Gibsona se používá dokonce zdvojené X. Proto se dají použít i tenčí desky, které pochopitelně produkují lepší tón. Každá deska je ve své podstatě svým prapůvodem napnutá blána. U louten byly desky někdy i o síle 0,9 mm, což je zajisté obdivuhodné. Tloušťka desek u kytar se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi milimetry. Spodní ožebrování je klasicky rovnoběžné, v pravém úhlu k délce. Spojení rozdělené spodní desky je kryto dřevěným páskem jako u nejlepších kytar. Je zde vypáleno logo a letopočet založení firmy Aria - 1956.

Zvuk

Jak jsem předpokládal, celomasivní konstrukcí se dostáváme do první ligy. Zvuk je vyrovnaný, plný alikvotů a s plnou basovou složkou. Použitý palisandr dává tónu hloubku a dynamiku. Velmi příjemná je odezva středového pásma a dlouhý barevný sustain.

Hratelnost je naprosto výtečná a s krkem jsem se rychle skamarádil. Ladění je precizní. V doprovodu se nádherně spojují akordy a výšky v sólech jsou plné. Opravdu nemám, co bych vytkl. Měl jsem z kytary upřímnou radost a lehce se mi na ni hrálo. Firma Aria produkuje i vyšší modely, samozřejmě za vyšší cenu, ale, jak jsem si všiml, je zde možná jen kosmetická úprava ve zdobení a provedení. Konstrukce je stejná. Také je možnost osazení aktivní elektronikou. Kdo nechce utrácet za originál pětinásobek, má možnost si užít opravdu velmi hezkého zvuku za cenu více než přijatelnou. Kytara má hrát a nemusí mít na hlavě slovutné logo. Ale toho jsme dnes svědky mnohem častěji. Chválím naprosto jednoznačně. Na kytary Aria se v našich končinách příliš nehraje, přitom jejich provedení a kvalita v této cenové relaci je nebývalá. Škoda. No comment.

tělo: indický palisandr, masiv

ozvučná deska: smrk, masiv

krk: mahagon

hmatník: palisandr

kobylka: palisandr

mechanika: die-část, chromovaná

počet pražců: 20

délka: 1035 mm

šířka: 398 mm

výška lubu: 122 mm

šířka na nultém pražci: 44 mm

šířka ma dvanáctém pražci: 54 mm

struny: Aria phospor bronze (made in USA)

Víte, co je árie - aria? Původně označovala v hudbě výraznou melodii, kterou obvykle, i když ne vždy, interpretoval zpěvák. V současnosti termín árie označuje nejčastěji samostatný hudební kus pro jeden hlas s orchestrálním doprovodem. Nejčastěji se můžeme s áriemi setkat v opeře, kantátě, oratoriu nebo zhudebněné mši.

Klady: 
prvotřídní použité materiály
precizní dílenské zpracování
konstrukce
zvuk
Zápory: 
přemíra plastových částí
Autor: 
Luboš Malý